část tři...
SNĚHOVÁ VLOČKA
Zrodila se z kapky deště někde cestou na zem. Malá křehká, neopakovatelná, tak jiná než všechny ostatní. Sněhová vločka.
Netušila nic o svém poslání, žádné neměla, to jen bláhoví lidé dole na zemi jim občas dávají význam a poslání, pro vločku to nic neznamená…
Klesala tiše ve světle lamp, zaklínána a vzývána. Tan mališký jinak uspořádaný kousek ledu…
Netušila nic o panenkách, o Alici a Kate, o holubovi za oknem, o víře a naději, nemohla. Jen sněhová vločka, jedna z miliardy podobných, co se sypaly z oblohy ten večer na náměstí plné lidí… Bezejmenná…
Dopadla na čekající lidskou tvář obrácenou vzhůru a byla uvítána, právě ona a žádná jiná…
Roztála. Byla jen sněhovou vločkou. Stala se tím kým musela, kapkou vody, jednou z milionu, které tu noc roztály na lidských tvářích…
A přesto byla jedinečná…
Chybělas mi! Jsi má sněhová vločka!