Prosinec 2011

Jennin dopis Shane - 2

31. prosince 2011 v 17:12 | alice123 |  L Word ff
Stý článek... Nikdy jsem jich nenapsala tolik za jediný rok...
A tenhle končí...
Ale tohle je Eternal Hope... Ještě pořád...
Tak kousek mojí naděje... A myslete si, co chcete... Fénix a eternal hope.




Přátelství

30. prosince 2011 v 19:03 | alice123 |  Věnováno...
Pořád jsem jen přemýšlela o lásce a o tom co je a není a tak…A neviděla jsem… Omlouvám se. Tohle je pro vás… Vy víte kdo…


Mluvte

30. prosince 2011 v 14:21 | alice123 |  co mi jde hlavou
Přemýšlím...
Přemýšlím tak moc a tak dlouho, až je mi z mých vlastních myšlenek špatně... Asi to bude tím koncem roku...

A něco mě napadlo, i při své zřejmě nepříliš velké inteligenci jsem něco pochopila. Ale nečekejte nic "objevného". Jenže tohle si asi stejně každý musí "objevit"sám...



Nonchanson...

29. prosince 2011 v 12:58 | alice123 |  Poezie nebo tak něco
Vlastně nvm jak tohle uvést...
Tak to prostě berte tak, jak to je...


Milovat

29. prosince 2011 v 11:33 | alice123 |  Věnováno...
Jako by se mi osud smál. Napíšu poslední dva příspěvky a bác. Kdybych nebyla tak zatraceně unavená, možná bych se i smála s ním... Té vesmírné ironii...

Není to veselé čtení, jesm to zase jen já, ano i tohle jsem. Den a noc. Tedy doufám, že den a noc. nenormální myšlení, pamatujete?
Pokud čekáte na optimistické povídky, budete si muset počkat. Nevím jak dlouho. Teď prostě na ně nemám náladu.

Věnováno...

Kruci, vážně máte pravdu paní Hegerová...

Utíkat...

28. prosince 2011 v 13:40 | alice123 |  Věnováno...
Ne, nemám normální myšlení. A víte co? Nechci mít... Pokud to znamená to, co jsem dneska viděla, tak nechci... Smířit se, znamená přestat doufat. A já nechci nechat umřít naději, protože co zbyde, když umře naděje???
Kdyby se někomu zdálo, že si protiřečím... Je to složité...
O čem to mluvím?
Vánoce jsou svátky návratů a spojení rozděleného... Jenže je tohle spojení vždycky šťastné?
Věnováno jedné dávné kamarádce, která sem nechodí...

Chanson a nenormální myšlení...

27. prosince 2011 v 21:17 | alice123 |  Poezie nebo tak něco
Dneska mi jeden člověk, kterého mám moc ráda "řekl", že nemyslím jako normální člověk... A víte co? z jeho "úst" to byla poklona, myslel to tak...
A jiný člověk mi řekl, že mám být sama sebou... Tak jsem se rozhodla, že budu...
A pod vlivem jednoho vánočního dárku vzniklo tohle... A já už nebudu přemýšlet, jestli to sem mám dát nebo ne...

A uvedu to citátem:

"Hlavní úlohu v jakémkoli vztahu nehraje tolerance, kompromis ani zamilovanost, nýbrž opravdová, jednoduchá, avšak vzácná a zcela jasná láska..."
Hana Hegerová

Máte pravdu paní Hegerová...




Přání

24. prosince 2011 v 15:27 | alice123 |  Věnováno...
Tenhle blog se jemnuje Eternal Hope... A naděje je opravdu věčná... I když možná neskutečná jako duha nad zamrzlým jezerem...

Šťastné a veselé
Alice

Vánoční sen – Alice a Kate

24. prosince 2011 v 14:48 | alice123 |  Věnováno...
Nejtěžší drabble ze všech. Jak dát naději jim dvěma? Těm, které pro mě tolik znamenaly a které jsem nechala bez východiska? Ale jsou Vánoce, ne?


Setkání – Godric

24. prosince 2011 v 14:47 | alice123 |  Věnováno...
Trochu jiné drabble. Nevím, jestli ho pochopíte, ale kdo zná TB a miluje Godrica jako já snad ano. Není to o Štědrém dnu, ale o setkání, které má k Štědrému dni vztah…




Vánoční Drabble pro neskutečné...

24. prosince 2011 v 14:44 | alice123 |  Věnováno...
V televizi dávají "Vánoční" verze animáků… Shreka, Ice Age a tak… no a jelikož nenávidím sezení u televize a koukání na tisíckrát viděné pohádky, tupou zábavu a jen konzumování jídla za ticha, co řve, rozhodla jsem se, že moje "nadílka" bude pokračovat.
Teď jsou na řadě dárky mým milovaným "neskutečným" postavám, které jsem stvořila nebo si je vypůjčila.
Většinou jsem je zanechala v situacích, které jsou smutné… Tak kousek optimismu i jim…

Vánoce...

24. prosince 2011 v 10:00 | alice123 |  co mi jde hlavou
Vánoce jsou svátky lásky... A přesto ji lidi tak málo cítí... Zavírají se do svých ulit a i když se zdá jak jsou laskaví, myslí jen na sebe, na své sny a touhy a svá přání, snad ve strachu, že by na ně nikdo jiný nemyslel... Dávají si dárky, ptají se jeden druhého, co by chtěl k Vánocům, kupují drahé věci a zahrnují se vším možným... Jen ne láskou...


Vánoce pro Evičku

23. prosince 2011 v 22:34 | alice123 |  Věnováno...
Šťastné a veselé Evíku, vím, že čekáš het, tedy het po mém... I já mám Jacka ráda...



Vánoce pro Justinku

23. prosince 2011 v 22:07 | alice123 |  Věnováno...
ok, Qaf...
Happy Xmas Jus...



Vánoce pro Sib

23. prosince 2011 v 21:53 | alice123 |  Věnováno...
OK, Russel a Sophie-Anne... oba gay... to bude zajímavé..
Fandom = True Blood... A lehce morbidní a psycho...


Fénix

17. prosince 2011 v 19:31 | alice123 |  povídky originální
Život není jednoduchý, nikdy nebyl a nikdy nebude. Snadná řešení neexistují a v minulosti se nedá žít. Právě tak jako se nedá znova a znova vstávat z popela.
Fénixovy slzy léčí, on sám je symbolem naděje, věčné naděje v nový počátek, víry že přijde zítra.
Ale jak to vidí sám Fénix?



Těší mě, Crina aneb cosi jako velice egoistický úvod...

17. prosince 2011 v 15:30 | alice123 |  Já, Crina
Napsáno před dvěma lety, tedy alespoň první část.

Já, Crina

17. prosince 2011 v 14:30 | alice123 |  Já, Crina
Nová rubrika. Rubrika založená za jediným účelem, pro jednoho člověka, na kterém mi záleží víc, než dokáže pochopit. Střípky z života jedné ženy, pravdivé střípky, úvahy a básně, výlevy a smutky a taky sny... Tak jak vznikaly v průběhu posledních zhruba deseti let...