Alice?"
"Ano?"
"Víte kde jste?"
"Ano."
"Řekněte to."
"Jsem v blázinci."
"Proč tak ošklivě, Alice?"
"Svět není hezký, pane doktore."
"
Alice?"
"Ano?"
"Proč tu jste?"
"protože mě sem máma nechala zavřít."
"Bojí se o vás."
"Už nemusí."
"Alice?"
"Ano?"
"Nechcete mi vyprávět, co se vám stalo?"
"Všechno už vám řekla máma, ne?"
"Ale já bych to chtěl slyšet od vás."
"Abyste si mohl vést chorobopis?"
"Už si ho vedu."
"jasně i moje neochota mluvit je symptom, co?"
"Je."
"Věříte ve zlo, pane doktore?"
" v to uvnitř lidské hlavy."
"To nemyslím. Jiné, pravé zlo."
"Myslíte ďábla, Alice?"
"Jestli mu tak chcete říkat…"
"Ďábel není. Stvořili si ho lidé jako personifikaci svých špatných vlastností."
"myslíte?"
"Zcela určitě, Alice."
"Tak to mám pro vás špatnou zprávu.
Zlo existuje.
Nebojíte se pane doktore?
Možná byste měl…"
"Nebojím se, Alice."
"Tak jo, poslouchejte…"
Nalákalas mě, i když se trochu bojím, začnu číst!