"Představení"

28. srpna 2009 v 20:26 | alice123 |  povídky originální
Jen jsem se tak koukla očkem na CSI: Las Pegas a viděla jsem jednu scénu. Mohla trvat minutku, dvě - ale to snad ani ne - a já dostala inspiraci.
Jako obvykle nečekejte nic optimistického ani dějového. Jen takový výstřižek, střípek. Jako je většina mých povídek. Střípky, zamrzlé okamžiky.
A bude to hodně temné, smutné a asi … No uvidíte. Proto 18+.
Poznámka pro Joly : Nechci tím nic vyjádřit, je mi fajn, jen mě to inspirovalo, neboj…


Seděla v tom malém hledišti. Ruce pečlivě klidně položené v klíně, záda rovná jak pravítko, na tváři pečlivě připravený neutrální výraz.
Děsilo ji to tam, celá její bytost se proti její přítomnosti v téhle místnosti vzpírala, ale slíbila to. Jemu i sobě.
Cítila za sebou ostatní přihlížející.
Hnusilo se jí vědomí, co sem některé z nich přivedlo. Ta zvrácená touha být při tom, vidět to na vlastní oči.
Touha, která vedla dav do římských arén, k planoucím hranicím, pod gilotinu…
Závěs za sklem se rozhrnul.
Ležel tam připoutaný jak Ježíš na kříži. A ona věřila, že právě tak nevinný.
Neměli proti němu žádné přímé důkazy, ale porota rozhodla. Dvanáct cizích lidí rozhodlo o životě a smrti jednoho neznámého.
Nevinila je z toho… Uměla si představit, jak se některým z nich bude s tímhle vědomím do konce života žít…
Otočil hlavu ke sklu.
Nač asi myslí?
Vidí ty mrchožrouty kolem ní, kteří s očima plnýma krve čekají na zrůdnou extázi z jeho smrti?
Ať se podívá na ni. Do jejích očí.
Přišla, aby byla s ním.
Aby nebyl sám.
Ale jeho oči byly nevidoucí..
Co se mu honí hlavou?
Poledne…
Někde mimo stojí muž a právě vstřikuje smrtící směs do hadičky.
Pár vteřin.
Publikum musí být zklamané…
Jen se jeho tělo trochu vzepne. Nic víc.
Je po všem.
Opona se jako ve správném divadle zatáhne.
Konec jednoho představení.
Konec jednoho života.
Konec…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama