Jdi s tím, kdo tě má rád 5. - mezihra - Sen

23. srpna 2009 v 22:34 | alice123 |  FF Twilight

Sny…
Obrazy našeho já, zrcadla naší duše, našeho podvědomí. Neovlivnitelné…
Pravdivě nám sdělují, po čem toužíme, čeho se bojíme, čím žijeme…
Někdy sice poněkud nesrozumitelně, ale nelžou…
Sny…
Obrazy našeho já…
Pokud je podezíráme ze lži, lžeme jen sami sobě…


Bella utíkala…
V Seatlu nebylo metro. Vlastně byla metru jen jednou, kdysi s matkou v New Yorku.
Ale ve snu v metru byla V metru v Seatlu.
Anonymní stanice, malá a téměř prázdná. Šedé stěny i podlaha, chlad a bezútěšnost.
A ona se cítila naprosto zoufalá.
Vyběhla schody až k turniketům, ale ať se rozhlížela jak chtěla, to co hledala neviděla…
Utíkala zpět na nástupiště.
S panikou otáčela hlavu kolem dokola, hledajíc, toužíc, nenacházejíc…
Nic.
A znovu utíkala…
Zoufale…
Hledala…
Tak strašně zoufale….

A pak se sen změnil…

Seděla u Renee upřed domem. A přišel Edward a posadil se vedle ní.
A ona…. Vstala sedla si k němu na zem a položila si mu hlavu do klína.
Jeho ruce ji objaly. Ochranitelsky a s láskou.
Cítila se tak úplná, tak v bezpečí, když ji jeho chladné, porcelánové, alabastrově bílé ruce objímaly.
Byla celá…

Sny…
Z každého se probudíte. Máte-li štěstí tak s úsměvem.
Máte-li štěstí…
Bellu vzbudil matčin hlas:
" Vstávej, miláčku, už je čas… Dneska je tvůj den…!"
Když nechtěla otevřít oči, toužíc se držet Edwarda o okamžik déle, ulpívajíc ve snu, matka dodala:
"Vstávej, Bello, Vdáváš se…!"

Sny…

Bolestné, když se vzbudíte do reality.
Jediná věc, kromě smrti, které neporučíme….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama